|
|
Problematika fenolů ve vodách
Tylichová, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice fenolů ve vodách. Teoretická část shrnuje informace o vlastnostech fenolů, jejich použití, výskytu v životním prostředí a účincích na lidské zdraví. Jsou popsány metody pro stanovení těchto látek ve vodách. Poslední kapitola pojednává o možných způsobech odstranění fenolů z vodního prostředí, kde největší pozornost je zaměřena na metodu adsorpce. Část práce se také věnuje chlorovaným fenolům, které vznikají chlorací fenolových vod a mají za následek senzorické závady vody. Experimentální část je zaměřena na odstraňování fenolu z modelové vody pomocí adsorpce na práškové aktivní uhlí Norit SA SUPER.
|
|
|
Stanovení organických sloučenin v dehtu po spalování a zplyňování biomasy
Hájek, Radek ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Spalování a zplyňování biomasy patří mezi základní technologické postupy pro její energetické využití. Vedlejším produktem těchto procesů je vznik dehtu, který představuje složitou směs látek a působí negativně jak na životní prostředí, tak také v samotných zařízeních zabývajících se zpracováním biomasy. V rámci této diplomové práce byla provedena analýza vzorků dehtu získaných spalováním různých materiálů. Pro analýzu byly použity moderní instrumentální metody reprezentované plynovou chromatografii s plamenově ionizační detekcí (GC-FID) a s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-TOF-MS). Ve vzorcích dehtu byly stanoveny koncentrace sledovaných analytů ze skupiny těkavých organických látek známých jako BTEX, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a vybraných fenolických sloučenin.
|
|
|
Důsledek změny druhového složení lesa na kvalitu opadu a z něj vznikající půdní organické hmoty
Roblíková, Věra ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Obměna druhového složení lesů následkem klimatické změny způsobí změnu množství a kvality opadu a potenciálně ovlivní obsah a stabilitu uhlíku uloženého v lesních půdách. Znalost biogeochemického cyklu uhlíku umožní navrhnout způsoby managementu lesů vedoucí k ukládání uhlíku v lesních půdách, což je jeden z možných nástrojů mitigace klimatické změny. Cílem této práce je shrnutí informací i) o změně druhového složení lesů mírného pásu Evropy a ČR, ii) o mezidruhových rozdílech v množství a kvalitě opadu a iii) o vlivu kvality opadu na stabilitu uhlíku v půdách. Závěrem navrhuji provedení diplomové práce, jejímž cílem bude observační a experimentální prozkoumání vlivu druhové obměny lesů ČR na zásoby a stabilitu uhlíku v půdě. Působením klimatické změny dojde k posunutí areálů druhů směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek. Přestože se druhy významně neliší v produkci nadzemního opadu, liší se v kvalitě nadzemního i podzemního opadu a produkci podzemního opadu. Rychlost dekompozice opadu závisí na kvalitě opadu spojené s druhem stromu. Prostřednictvím působení na faunu ovlivňují druhy stromů množství uhlíku uloženého v minerálním horizontu. Není ale znám vliv kvality opadu na stabilitu uhlíku v minerálním horizontu - jak z hlediska podílů jednotlivých hustotních frakcí půdní organické hmoty, tak z...
|
|
|
Vliv úpravy povrchu borem dopovaných diamantových elektrod na elektrochemickou oxidaci fenolu a jeho derivátů
Hnízdilová, Lucie ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Předmětem této diplomové práce je studium elektrochemické oxidace para substituovaných derivátů fenolu pomocí cyklické voltametrie (CV) a ,,direct current" voltametrie (DCV) na borem dopované diamantové elektrodě (BDD) a porovnání s jejich vybranými meta substituovanými analogy. Mezi studovanými látkami byly fenol, p-kresol, 4- methoxyfenol, 4-hydroxybenzoová kyselina, 3-(4-hydroxyfenyl)propionová kyselina, 4- nitrofenol, 4-chlorfenol a 4-trifluormethylfenol. Oxidace analytů byla provedena v kyselém (pH 2,0) a v zásaditém prostředí (pH 11,0) na mechanicky leštěném, oxidovaném a hydrogenovaném povrchu. Práce se také věnuje vlivu jednotlivých substituentů, který je charakterizován Hammettovou konstantou, na potenciál oxidace dané sloučeniny. Je patrné, že v kyselém pH jsou analyty oxidovány při vyšších potenciálech než v zásaditém prostředí, kdy jsou ve vodném roztoku disociovány. Odezvy na leštěném a hydrogenovaném povrchu byly podobné. Na oxidovaném povrchu docházelo k posunu redoxních potenciálů ke kladnějším hodnotám a ke snížení signálu. Odezva analytů obsahujících karboxylovou skupinu nebyla na tomto povrchu v zásaditém prostředí patrná. Ze závislosti relativního poklesu proudu na počtu cyklů je zřejmé, že při pH 2,0 docházelo k menší pasivaci elektrodového povrchu. Nejlepšího výsledku...
|
|
|
Modifikace barvy dřeva nanočásticemi železa
Kmoníčková, Petra
Předmětem diplomové práce je objasnit vliv obsahu polyfenolických akcesorických látek na změnu barvy dubového a modřínového dřeva při modifikaci povrchu železitými solemi. Zkušební vzorky byly modifikovány roztokem nanočástic železa o dvou různých koncentracích a následně byla zjišťována změna jednotlivých složek barvy. Pro každý vzorek byla provedena analýza veškerých polyfenolických látek za pomoci spektrofotometrického určení metodou Folin-Ciocalteu a byl zjištěn obsah sušiny v extraktech. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a byla provedena korelační a regresní analýza. U obou dřevin byly nalezeny statisticky významné korelace.
|
|
|
Vliv kvasinkové kultury na aromatický profil bílých vín
Fráňová, Anna
Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu kvasinkové kultury na aromatický profil bílých vín. V první části práce se v rámci literárního přehledu seznámíme s vinařskými kvasinkami a jejími druhy. Zaměříme se na možnosti rozmnožování a přiblížíme si růstovou křivku, která zobrazuje rychlost a intenzitu množení kvasinek. Popíšeme si průběh alkoholového kvašení a určíme rozdíl mezi spontánní fermentací a řízeným kvašením, při němž se využívají preparáty aktivních suchých vinných kvasinek. Volně přejdeme do druhé části literární rešerše, kde se zaměříme na aroma vína, popíšeme si aromatické látky, především typické pro odrůdu Veltlínské zelené. V úvodu experimentální části nalezneme kusý popis odrůdy Veltlínské zelené, se kterou jsme v rámci pokusu pracovali a nastíníme si lokalitu původu hroznů. Naskýtá se nám náhled na přehledný diagram popisující průběh pokusu, následuje rozbor analytických parametrů moštu a popis průběhu fermentace u dílčích variant. Ve výsledkové části práce nalézáme jak analytické rozbory výsledných vín na spektofotometrické bázi přístrojů ALPHA a MIURA, tak i výsledek senzorického hodnocení komise sedmi degustátorů. V závěru práce jsou výsledky porovnány v rámci diskuze a vyvozené závěry uvedená v kapitole závěr.
|
|
|
Vliv geologických a půdních podmínek na kvalitativní parametry vín
Kupsa, Jan
Cílem této dizertační práce bylo zodpovědět otázku, do jaké míry ovlivňují geologické a půdní podmínky kvalitativní parametry vín. Ve viniční trati Velká Vendule ve Velkých Žernosekách byly vybrány čtyři stanoviště s odrůdou Ryzlink rýnský s rozdílnými půdními a geologickými podmínkami. Stanoviště byla detailně popsána z pedologického hlediska. Z vín vyrobených jednotným vinifikačním postupem byly vyrobeny vzorky pro stanovení celkem 51 parametrů v letech 2012 až 2014. Získané hodnoty byly následně statisticky vyhodnoceny pomocí lineární diskriminační analýzy. Bylo zjištěno, že obsah prvků v půdě nelze jednoznačně dát do souvislosti s jejich obsahem ve vínech, zejména vlivem rozdílných klimatických podmínek v jednotlivých letech. I přes to bylo možné pomocí vybraných parametrů, konkrétně (D/H)II, 13C, B, Ca, K, Mg, P, katechin a trans-piceid, jasné rozdělení vzorků ze všech ročníků podle stanoviště. Tyto parametry lze označit za vhodné markery pro sledování původu vín ve vztahu ke geologickým a půdním podmínkám.
|
|
|
Vliv vybraných stanovištních faktorů na proteolytickou aktivitu lesních půd s důrazem na organické a anorganické látky
Holík, Ladislav
Disertační práce je zamřena na půdní biochemii, konkrétně na ovlivnění proteolytické aktivity v lesních půdách organickými a anorganickými látkami. Práce je složená z článků, které byly publikovány v impaktovaných časopisech, a dvou rukopisů. Z organických látek byly zkoumány L- a D-kyselina vinná, fenolické látky, proteinogenní a neproteinogenní aminokyseliny, auxiny a cytokininy. Anorganické látky pak představovaly soli. Součástí práce je také článek, který se věnuje vlivu lesního managementu na aktivitu půdních enzymů (včetně proteáz). Je zde sledováno, jaký efekt má vytvoření obnovního prvku na aktivitu enzymů, kdy se zásahem do lesního ekosystému změní tepelné a vláhové poměry na stanovišti. Z výsledků vyplývá, že z organických látek mají pozitivní vliv na proteolytickou aktivitu L- a D-kyselina vinná, proteinogenní a neproteinogenní aminokyseliny a auxiny. Naopak jako inhibiční látky se ukázaly být fenoly a cytokininy. Zasolení mělo také negativní vliv na proteolytickou aktivitu lesních půd. Vliv lesního managementu prostřednictvím obnovního prvku na proteázovou aktivitu půd nebyl zjištěn. Na změnu klimatických poměrů na lesním stanovišti regovaly pouze potencionální ureázy, které však nejsou tématem této práce.
|
|
|
Možnosti vinifikácie fortifikovaného vína
Hanúsek, Martin
Diplomová práca pojednáva o možnostiach vinifikácie fortifikovaného vína. V literárnej časti sa venuje histórii výroby fortifikovaných vín a popisuje ich základné typy. Ďalej sú v nej vysvetlené jednotlivé metódy doliehovania, výber destilátu a podmienky pre výrobu v SR a ČR. V závere literárnej časti sú popísané jednotlivé skupiny fenolových látok ako dôležitých zlúčenín obsiahnutých vo fortifikovaných vínach. V experimentálnej časti je podrobne popísaný pokus na odrode Alibernet. Ten bol doliehovaný na začiatku, v strede a na konci alkoholovej fermentácie v dvoch sériách - do rmutu a do muštu. V priebehu troch mesiacov boli všetkých variantoch merané fenolové látky, titrovateľné kyseliny a pH. Výsledné vína boli senzoricky zhodnotené. Všetky výsledky boli štatisticky spracované a následne bolo vyvodené odporučenie pre prax.
|
|
|
Stanovení flavonoidů ve vybraném sortimentu rodu Iris L. a možnosti jejich použití jako rostlinných barviv
Valešová, Barbora
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahových látek v oddencích a květech vybraného sortimentu rodu Iris L. a možnostmi použití kosatce jako rostliny barvířské. Literární část diplomové práce se věnuje charakteristice vybraného druhu a jeho kultivarů sortimentu rodu Iris L., popisu druhů, významných ve fytoterapii. Dále se uvádí popis fenolických látek, flavonoidních látek, anthokyanů, antioxidační kapacity a metod stanovení těchto obsahových látek. V praktické části jsou aplikovány popsané metody, porovnány výsledky a vyhodnoceny pomocí statistických údajů. V květech kosatců byly stanoveny fenoly, flavonoidy, antioxidační kapacita a anthokyany. V oddencích se stanovovaly fenoly, flavonoidy a antioxidační kapacita. Diplomová práce také částečně navazuje na práci bakalářskou, s níž srovnává výsledky barevné škály u jednotlivých vzorků látek. V diplomové práci bylo užito ke stabilizaci mořidlo charakteru kovových solí (tyto soli v bakalářské práci nebyly užity). Při barvení bylo použito několik variant barvící lázně. Filtrátem výluhu z květů v kombinaci s octem, Savem, solí, jedlou sodou a modrou skalicí byly barveny vzorky látky za studena a varem oba způsoby po dobu 30 a 60 minut. Vzorky byly namáčeny v máčecím roztoku č. 1, který zahrnoval 5 různých látek (soda, Savo, sůl, ocet a modrá skalice) a č. 2 (modrá skalice, ocet a voda). Jako kontrola byly použity vzorky, které prošly pouze barevnou lázní bez přídavných látek či mořidla.
|
host ::
RSS.